Autobus byl pohodlný, tak skoro celou cestu prospíme. V 6 ráno nás vysazují v Makassaru na letišti. Hledáme přepážku Lion Air a jdeme na odbavení. Máme na odletu asi hodinu zpoždění, ale to je OK. Letíme Boingem 737. V 11 jsme na Bali, kde nás vítá úplně zataženo. Bereme si taxi, které nás za 90 tis. odváží do hotelu , který jsme si bookli přes net. Kuta je fakt šíleně rušné město. Samej turista. Na hotelu špína. Nic pro nás. Na hotelu se jen sprchneme a jedeme taxíkem do centra Kuty do agentury Bali Mystical Weddings, přes kterou si už z česka zařizujeme svatbu. Tady strávíme dlouhé 4 hodiny,. Než se všechno do detailu probere. Během té doby přichází také naši krejčí, kteří nám ušijí tradiční balijské šaty a na obřad, Kačka si od nich ještě nechává ušít kostým. Asi v 6 hodin jdeme do města najít hotel, který bude trochu blízko místa svatby. Trvá to asi hodinu, ale nakonec máme Dewa Bharata Bungalows za celkem dobrou cenu – 560 tis za dva dny. A protože svatba je v sobotu, domlouváme se, že hned zítra z Kuty utečeme někam do klidu. Vracíme se na hotel, kde už na nás čekají krejčí na zkoušku šatů. Vše je OK. Jsou šikovní. Jdeme na večeři, což je taky naše první jídlo a jdeme spát.
Den jedenáctýStředa19.12.2007
Po snídani si balíme věci a taxíkem se necháváme odvézt ke kanceláři společnosti Perama, která zajišťuje autobusovoudopravu po ostrově. Tam na nás čekají krejčí a Kačka si ještě zkouší korzet, který jí včera nebyl. Dnes je OK. Autobus do Padang Bay jede v deset. Začíná pršet a prší až do odpoledne. Ve 12 jsme na místě. Padang Bay je malá ospalá vesnička, kde je přístav, odkud jezdí lodě na Lombok a Gilli. Hledáme ubytování podle průvodce. To se nám líbí a má přijatelnou cenu 125 tis. Jdeme na oběd a dáváme si plachetníka a baracudu. Cestou obcházíme dive centra a ptáme se na cenu. Vybíráme místňáka, kde za 4 ponory platíme 100 USD každý, což je dost dobrý. Večer jdeme spát. Tentokrát prohrávám v kartách. V noci s náma zase bydlí nějaká myš.
Den dvanáctýČtvrtek20.12.2007
Ráno vstáváme v 7 a necháváme si přinést snídani na pokoj. Pak jdeme do dive centra. Zkoušíme si výstroj a jdeme na to. Krátce po deváté jsme na lodi. Potápíme se a za chvíli, když se potápíme kolem stěny nám Widana ukazuje našeho prvního žraloka v životě. Plave nad náma a je to asi metr a půl velký žralok útesový. Korálů tu není moc, ale za to rozmanitých ryb hafo. Widana je perfektní průvodce. Všechno nám ukazuje dokonce bere ryby do ruky. Potápíme se dost hluboko tak máme za 35 minut vydýcháno a jdeme nahoru. Na lodi si dáváme hoďku pauzu a jdeme na druhý ponor. Tentokrát jdeme do jeskyně, kde je asi pět malých žraloků. Dělám si první fotky žraloků a jsemnaprosto nadšený. Pak Widana vytáhne z díry v korálech želvu a mě se jí taky povede nafotit. No prostě nádhera. Je to určitě jeden z nejlepších, možná i nejlepší ponor, co jsme kdy měli. Tentokrát vydržíme 45 minut. Fakt bomba. Když se vrátíme na pevninu Widana nám objednává oběd, který je v ceně ponorů. Padá nám čelist, protože to jsme ještě nezažili. Prohlížíme fotky a je jich pár fakt dost dobrých. Po obědě si jdeme dát šlofíčka a jdeme se projít na nedalekou osamocenou pláž zvanouWhite sand beach. Je to přes kopec, ale stojí to za to. Naše první vlny, tak v nich asi hodinu řádím a jdeme na večeři. Dávám si krevety a Kačka pizzu. Vracíme se na hotel a hrajeme karty. Pak už jen spát. Málem bych zapomněl…zase nevyhraju.
Den třináctýPátek 21.12.2007
Poslední den v Padang Bai, balíme věci. Odubytováváme sez hotelu a s báglama jdeme za Widanou. Dnes se s náma jde potápět Anglán Rob, co má 700 ponorů. Jedeme lodí jen kousek a hned si sám nacházím klauny. Než je vyfotím, uniká mi třímetrovém žralok ,kterého vidí aspoň Káča. Mám smůlu. Kousek dál je takový převis, kde je asi 1,5 m žralok. Zase fotím a tentokrát ho mám i zepředu. Ještě fotím rejnoka a spoustu dalších ryb. Je tady méně korálů a taky je horší viditelnost. Ale je to zase nádhera. Po ponoru se tentokrát vracíme na pevninu. Asi po hodině jedeme jen do vedlejší zátoky Blue Lagun a tam si děláme poslední ponor. Tady je korálů úplně nejmíň. Zato spousta druhů ryb, který jsme nikdy neviděli. Když fotím jednu fialovou, tak ta co na mě pořád doráží, taková asi 15 cm malá čudla, Snažím se jí odehnat. Po chvíli se na ní vykašlua když jsem zabranej do focení kousne mě do čela, mrcha jedna. Tenhle ponor je náš rekordně dlouhý. 57 minut. Po ponoru jdeme s Robem na oběd a asi dvě hoďky pokecáme. Pak u Widany dopisujeme potápěčský deník a stahujeme mu fotky, co jsme nafotili pod vodou. Asi ve čtyři jdeme na autobus do Kuty. Jede v pět a asi od tří prší, ale celkem fest. Asi v osm jsme v Kutě a jdeme do hotelu. Pokoj, který jsme si rezervovali není a ten co nám nabízí nemá zrcadlo, tak se Káča trochu rozčílí. Tak nám dávají jiný, který nám víc vyhovuje. Jdeme podojit bankomat. Ten první nám nechce dát 3 miliony, protože to není dělitelné 50 000??? Tak jdeme do jiného, tam je to bez problémů. Jdeme na véču a v 10 spíme.